Marek Lazor, zakladatel školy

1. září 2022 bude už navždy pro české taekwon-do smutným dnem, protože nás navždy opustil prezident Českého svazu, vedoucí ostravské školy, kamarád, vzor a skvělý člověk pan Ing. Marek Lazor. Jelikož bylo taekwon-do jeho celoživotní vášní, rozhodli jsme se pro vás připravit článek shrnující důležité momenty Markova působení a usilovné práce od počátku 90. let do současnosti.

Děkujeme všem, kteří připojili své vzpomínky či fotografie.

Marek Lazor se narodil 5. června 1971 v Bardějově na Slovensku, své dětství a studentská léta však prožil v Kozmicích (obec mezi Ostravou a Opavou).

Po absolvování hlučínského gymnázia v roce 1989 nastoupil na ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde začal studovat obor Obchod a marketing. Zde i z dnešního hlediska zažil několik zajímavých a životních okamžiků. Chvíli po nastoupení na fakultu se Marek stal součástí studentské stávky, které se VŠB–TU zúčastnila v době tzv. sametové revoluce, a prožíval tak důležitý mezník československé historie na vlastní kůži.

Další zlomový okamžik přišel v roce 1990. Tehdy totiž vzniklo ZK SM JOB-centrum VŠB Ostrava (dnes pouze JOB-centrum Ostrava), které jako první organizace po revoluci nabízelo brigády studentům. Jedním ze zakladatelů byl právě Marek Lazor, jenž se v roce 1996 stal také jednatelem. Vydržel zde až do roku 2019.

Třetím zlomovým okamžikem na počátku 90. let, a to konkrétně 14. ledna 1992, je trénink taekwonda ITF v tělocvičně VŠB-TU. Jedná se o vůbec první možnost vyzkoušet si taekwon-do v Ostravě. Jak jinak, Marek u toho opět nechyběl. Tréninky v té době vedl afghánský taekwondista Mozamel Hamidi (dnes oční lékař), kterému Marek pomohl založit Klub Taekwon-do Ostrava, připravit první nábor a zároveň se stal jedním z jeho prvních 80 studentů.

Mozamel Hamidi (v doboku), Marek Lazor, r. 1993.

„Mé první setkání s Markem Lazorem bylo v hlučínské sportovní hale před začátkem velkých letních prázdnin v roce 1992, kde se konala ukázka bojového umění taekwon-do. V září téhož roku jsem čekal spolu s dalšími asi 50 lidmi, až se otevře tělocvična a já se budu moct naučit všechno, co jsem viděl před prázdninami na ukázce. První trénink vedl afghánský taekwondista Mozamel Hamidi, vedle něj stál hubený člověk s bílo-žlutým páskem – Marek a snažil se nám překládat do češtiny, co vlastně po nás ten pán v tom žlutém doboku, s červeným páskem a velkým nápisem TAEKWON-DO na zádech chce. Marek a Mozamel Hamidi se pravidelně střídali na trénincích až do konce roku, kdy Marek i Mozamel postupně omezili svou účast a nás pod svá křídla dostal Čestmír Vilášek. To se psal rok 1993.“, vzpomíná jeden z pamětníků.

Po dvou letech Marek od pana Mozamela odchází. Na taekwon-do však v žádném případě nezanevřel a v jeho studiu byl rozhodnutý pokračovat. 21. března 1994 vzniká KT Taekwon-do Ostrava jako jeden z klubů Asociace klubů Triangl Ostrava (proto také logo školy ve tvaru trojúhelníku). V roce 1995 došlo k úpravě názvu na KT Taekwon-do Ostrava škola IL DONG.

Dnes bývá standardem, že na trénincích své svěřence cvičí kvalifikovaní trenéři (instruktoři nebo jejich asistenti), velmi často nositelé černého pásu. V počátcích tomu tak nebylo. Tréninky vedli ti „zkušenější“, kteří za sebou měli např. i pouhý rok cvičení. Do Ostravy tak dojížděli i opravdu zkušenější taekwondisté z Čech (zde se cvičí od r. 1987) nebo se muselo vycestovat za korejskými instruktory i do zahraničí (Slovensko, Rakousko). Nejvíce ale všem pomáhalo to, že všechny moravské školy držely při sobě, pomáhaly si a organizovaly společné akce (to mj. přetrvává dosud).

„V roce 1994 Marek pořádá v Pusté Polomi první soustředění, tehdy objekt Dopravního podniku Ostrava, kde jsou pozvaní pouze starší 18 let a trenéři okolních oddílů. Na tomto soustředění se natáčejí první legendární videa na videokameru VHS, Marek a Přemek Štola mají zelené a zeleno-modré pásky a předvádí kopy a sebeobranu. Fotí se zde první fotky, které následně zdobí v budově VŠB chodbu v druhém patře před vstupem do JOB-centra. Zkoušky vedou střídavě instruktoři Yun Nam-gyu a Son Song-gun.“

Rozrůstání školy

„V rozmezí 199596 se dohodneme s Markem otevřít pobočku v Hrabůvce pro nové zájemce. Sama ještě student, jsem se stala trenérem a snažila se předávat své zkušenosti dál. S Markem a ostatními cvičenci, jsme si po tréninku předávali informace týkající se taekwonda, tehdy psané na papír. Tím  jsem postupně začala poznávat, jaká je Marek osobnost. Ke konci roku 1995 Mozamel rozdával na škole Alberta Kučery náborové letáky. Můj starší syn, který už nějakou dobu cvičil, zatímco mladší seděl na lavičce jako tichý pozorovatel, přišel s tímto letákem a otázkou, zda je to to samé, co cvičíme. Navštívila jsem několik tréninků a probírala to s Markem, s tím že se k tomu po Vánocích vrátíme a domluvíme se co dál. Vzhledem k tomu, jak probíhaly tréninky, obávala jsem se, že by to byla velice špatná reklama pro taekwon-do. V roce 1996 se Mozamel opakovaně na tréninky v Hrabůvce nedostavil, což rodiče dost naštvalo, a tak jsem převzala iniciativu za něj a ujala se jejich vedení. Byl nejvyšší čas vrátit se k tématu, jak vyřešit danou situaci v Hrabůvce. Tím se spolupráce s Markem dostala úplně jiný rozměr. Několikrát jsme dlouho debatovali, jak naložíme se skupinou, na kterou Mozamel zapomněl. Přišla jsem s návrhem, že otevřeme pobočku jen pro děti od 6 do 12 let. Zprvu o tom Marek nechtěl ani slyšet, bylo nám oběma jasné, že ani jeden z nás nemá trenérskou praxi, když nepočítáme tréninky sami sobě a nedávno otevřenou pobočku pro starší zájemce. Obával se, že škola malých dětí nevydrží, protože cvičení taekwon-do je spíše jen pro starší zájemce. Víme všichni, že Marek byl člověk nekonfliktní, vstřícný, který vždy pozorně naslouchal a dával lidem prostor říct svůj názor. I když s tím názorem nesouhlasil, nevyvracel ho. Naše názory se v mnohém rozcházeli, ale nakonec jsme se dohodli, že pokud si vše povedu, o vše se postarám, souhlasí s otevřením skupiny pro děti. 1. dubna 1996 vzniká oficiální pobočka taekwon-do v Ostravě-Hrabůvce, pod názvem Junior Academy pro zájemce ve věku 6–12 let.“, vzpomíná Anna Horkelová.

V roce 1995 se uskutečnil druhý ročník soustředění severomoravských škol, tentokrát pro všechny členy. To probíhalo poměrně v divokém rytmu. Den začínal rozcvičkou či během, následovaly dopolední, odpolední i večerní tréninky. Už zde se projevoval Markův smysl pro humor, kdy ostatním navozoval úsměvy na tvářích při vyprávění vtipů. Jeho inteligentní vtipy se špetkou anglické suchosti si vyslechly celé generace nejen ostravských taekwondistů.

V říjnu 1995 Marek pomohl zorganizovat Českému svazu taekwon-do ITF velkou exhibici korejského demo týmu v Ostravě. Akci navštívilo přes 1000 lidí. Zde také došlo k prvnímu Markovu setkání s mistrem Hwang Ho-jongem.

V roce 1996 proběhl již třetí ročník soustředění všech moravských škol, které nabírá na rozměrech. Zúčastňuje se jej i samotný mistr Hwang Ho-jong a také úspěšní reprezentanti bratři Kubínové.

„Na tomto soustředění se poprvé koná rozbíjení střešních tašek a Markovo auto bude hrát hlavní roli v sázce. Sázka Marka Vinárka a Edy Prášila, že Marek Vinárek nedokáže jako velmistr Hwang Ho-jong přeskočit auto, dostává Marka Lazora do depresivního stavu, protože v širokém dalekém okolí se nenachází žádné jiné auto než to jeho. Nakonec Marek vyhecovaný davem svoluje a hrdě vyjíždí z prostoru mezi chatkami na zelenou louku, kde se připravuje Marek V. na životní skok. Marek V. se rozbíhá, nabírá rychlost a následuje velký výskok a let přes přední kapotu auta. Markovi V. vyšel skok hned napoprvé a Marku Lazorovi se evidentně ulevilo. Další sázka Marka Vinárka a Edy Prášila byla naštěstí v počtu rozbitých střešních tašek, které si na soustředění vyzkoušeli všichni účastníci.“

Ve stejném roce, konkrétně 14. prosince, Marek Lazor úspěšně vykonal zkoušku na I. dan.

Učitelem tělesné výchovy na VŠB-TU Ostrava

V roce 1997 Marka oslovila Katedra tělesné výchovy VŠB-TU Ostrava s prosbou, zda by u nich nechtěl vyučovat bojové umění. Jak sám uvedl, jako absolventovi této univerzity mu nepřišlo slušné, aby nabídku odmítl. Stal se tak externím učitelem bojových umění na vysoké škole. Setrval zde až do roku 2008, kdy jej vystřídal Kamil Šamal (dnes trenér ve Fighting Aréně).

Další z řady funkcí a takřka na první pohled neviditelné pozice se v roce 1997 Marek ujal vedení Střediska talentované mládeže na severní Moravě. Tuto úlohu vykonával do roku 2013, kdy jej pro změnu vytřídal druhý Kamil, a to Tihelka.

Seminář se zakladatelem taekwonda – generálem Choi Hong-hi

V roce 1998 měl Marek (ale také Jana Mikulenková a Michal Opuszynski) to velké štěstí, že si mohl zacvičit na mezinárodním semináři v Praze pod vedením samotného zakladatele taekwonda – generála Choi Hong-hi.

O rok později se s generálem znovu setkal na dalším mezinárodním semináři, a to v Třeboni. Zde měl již jako člen Rady svazu možnost zúčastnit se slavnostní večeře a poznat tak generála i jeho syna Choi Jung-hwa o něco blíže.

V letech 1998 až 2001 Marek přijímá nabídku na pozici asistenta trenéra v národní reprezentaci. Společně tak s Rostislavem Kaňkou a Theodorem Šedou připravovali závodníky na mistrovství světa juniorů v Indii (1998) a KLDR (2000), seniory na mistrovství světa v Argentině (1999) a Itálii (2001) a celou reprezentaci na mistrovství Evropy v Itálii (1999), Skotsku (2000) a Španělsku (2001).

Theodor Šeda, Rostislav Kaňka a Marek Lazor, r. 1999.

Markova úloha nespočívala pouze v přímé výuce taekwonda, ale také jeho propagaci. V létě 1998 připravil a spustil první oficiální svazové internetové stránky, o rok později začal publikovat do časopisů a novin. Za mnohé z nich jmenujme např. Fighter’s magazín, Sport, Mladá Fronta nebo Attack magazín.

Jednou z dalších událostí, která má kořeny v roce 1999 a trvá dodnes, jsou regionální technické semináře. Vznik těchto seminářů má pravděpodobně prapůvod na severní Moravě. Aby mistr Hwang nejezdil dalekou cestu pouze kvůli zkouškám na vyšší technické stupně, domluvily se školy z celého regionu, že si ještě pod vedením mistra zacvičí.

Jelikož aktivit, které Marek v rámci Českého svazu vykonával, je opravdu celá řada, uvádíme zde výčet. Musíme uznat, že za mnohé vděčíme právě jemu. Zařadili jsme také důležité události mimo taekwon-do.

1994–2013 – organizování více než 50 nesvazových i svazových soutěží,

1998 – zkouška na II. dan,

1998–2007 – člen Rady svazu a viceprezident svazu,

1999–2003 – studium na FTVS UK Praha, zisk 1. trenérské třídy,

2002 – spoluorganizace mistrovství Evropy v Třeboni (účast více než 800 závodníků z 35 zemí),

2003 – organizace 1. oficiálního letního kempu s mistrem Hwangem v Ostravě,

2003 – zkouška na III. dan,

2004 – organizace 2. oficiálního letního kempu s mistrem Hwangem v Ostravě,

2005 – společně s Petrem Paříkem a Martinem Zámečníkem vytvořil testové otázky pro 3. i 2. trenérskou třídu; vznik Technického oddělení a jeho vedení,

2007 – zkouška na IV. dan,

2007 – vytvoření internetových stránek www.choi.cz věnované zakladateli taekwonda (dnes již nefunkční),

2009 – svatba s Janou Mikulenkovou,

2010–2012 – viceprezident Českého svazu taekwon-do ITF,

2013 – narození syna Thomase,

2015–2016 – založení facebookové skupiny Taekwon-do, moderní umění sebeobrany a informování o novinkách ze světa taekwonda,

2016–2022 – prezident Českého svazu taekwon-do ITF,

2019 – zkouška na V. dan,

2020 – spoluorganizace mistrovství Evropy v Praze (nakonec kvůli covidu zrušeno),

2021 – zasazení se o pořádání mistrovství Evropy 2024 v Praze.

A mnoho dalšího…

Na závěr přikládáme také vzpomínky některých členů (i bývalých) Školy taekwon-do ITF Ostrava.

„Pro mě jeden z nejinspirativnějších lidi, hlavně co se životního postoje týče. Marka znám od roku 1993, kdy se žlutým páskem pomáhal trénovat nás nováčky. Vždy jsme se v tělocvičně hornického učiliště v Porubě těšili, že přijde „hodný Marek“ a ne „drsný Pavel“ 🙂 …a tohle je něco, co Marka vystihovalo do posledních dní. Chodící dobro! Velmi přátelský, absolutně nekonfliktní, vždy nad věcí, ochotný kdykoli, komukoli a jakkoli pomáhat. Marek by se rozdal pro druhé. Pokaždé, když udělal zkoušku na vyšší pásek, tak ten svůj někomu daroval. Říkali jsme mu „předsedo“, ať už byl vedoucí výpravy na MČR, vedoucí školy, kamarád u kafe nebo prezident svazu. Pro nás „ostravské pionýry“ to byl, je a bude předseda. Pamatuji si jej jako člověka, který dával věcem řád a systém a tak trochu nás divočáky „umravňoval“, když jsme například chystali exhibici a chtěli tam předvádět psí kusy. Začínali jsme v 90. letech marketing pro KT (Klub trianglu) Škola TKD Il Dong Ostrava tím, že jsme vylepovali plakátky po školách, nástěnkách, sloupech, domech a později v MHD, na výlepových plochách apod. Objížděli jsme školy s exhibičním programem. Marek se taky hecnul a na konci 90. let podpořil ostravský seniorský tým a jel s námi vyhrát republiku. Odvezli jsme si 4 zlaté týmové medaile, titul nejúspěšnější tým a Marka si pamatuju, jak si se svými 63 kg hrál na kočku a myš v ringu se soupeři okolo 100 kg, které nakonec elegantně dokázal porazit a do týmu přinést cenné 2 body za výhru…“ Jiří Teslík

Jako jeden z prvních členů klubu můžu říct, že to byl nejlepší předseda a kamarád. Je to obrovská ztráta  pro náš sport, rodinu a kamarády. Vždy, když prohrál zápas a bolela ho čelist, tak nám rozdal jídlo, aby mu zbytečně neleželo v batohu a my vždy říkali, že to přejde a pak to sežrali. 🙂 V Třeboni na Republice jsme spali v letním kempu a bylo 30 cm sněhu a byl schopný zařídit intr pro rybáře. Neskutečný počin a hlavně teplá voda. 🙂 Byl to pro mě i celou ostravskou větev guru s pozitivním příkladem. Marian Neubauer

Marek byl pro mě symbol nejen ostravského TKD, kamarád, přítel. S jeho odchodem pro mě TKD skončilo. Ztratil jsem motivaci se v tělocvičně ukázat, bude to tam bez něj prázdné… Přemysl Štola

Pokud jste Marka znali, nemuseli jste s ním souhlasit, ale nemohli jste ho nemít rádi. Žádná slova nevyjádří to, co pro všechny z nás dělal, kolik času obětoval, aby nás mohl v taekwondu něco nového naučit nebo jen vyslechnout. Hodný a vstřícný, vždy nad věcí, s velkým všeobecným přehledem a disciplínou. Jak někdo nedávno řekl: „Marek ne že dodržoval zásady taekwonda, on byl jejich ztělesněním.“ Víc netřeba dodávat. Vše už bylo řečeno, napsáno… Škoda dalších slov. Kdo Marka znal, ví.

Děkujeme za vše, Marku!

trenéři a členové Školy taekwon-do ITF Ostrava

67 fotografií